Ladislav Hrstka slaví 75 let

V letošním roce oslavil významné životní jubileum -75 let jeden z nejvýznamnějších chovatelů českého chovatelství Ladislav Hrstka, který je znám v celé republice jako chovatel dvou krásných národních plemen, a to Českého strakáče černožlutého a Českého staváka černého sedlatého.
Jeho zvířata je možné vidět pravidelně na klubových speciálkách, nebo celostátních výstavách, kde vždy patří mezi špičku a jeho zvířata se zaryjí do paměti nejednoho návštěvníka výstavy. 

Jak jste se dostal k Českým strakáčům černožlutým?
V roce 1965 jsem navštívil výstavu v Hlinsku a zakoupil jsem první samičku, tehdy ještě plzeňského strakáče od př. Dřevíkovského. V té době to byl ještě Plzeňský strakáč. V roce 1972 přišla změna názvu na Tříbarevný strakáč, což se moc nelíbilo klubu ČS jmenovitě př. Švejdovi ze Slatiňan. Na jeho popud jsem v roce 1985 založil výzkumný chov Českého strakáče japanovitého, který byl nakonec v roce 1986 pojmenován Český strakáč černožlutý.
V začátcích mého chovu byl mým velkým pomocníkem, ale i soupeřem př. Dřevíkovský z Hlinska, který patřil mezi legendu chovu strakáčů u nás. Mezi další významné chovatele tohoto rázu patřil i př. Gillar z Berouna, př. Tuček z Krakovan, př. Laštovka st., Laštovka ml., který ale nakonec zůstal u Českého strakáče havanovitého a př. Vítů.
Regeneroval jste někdy ČSčž? Jak?
Pro regeneraci jsem využil černé samice a to jednu od př. Pražana, díky které se mi povedlo zlepšit typ mých zvířat. A druhou od př. Báry, který choval černé a modré. Z jeho černé samice semi v následujících generacích vyštěpili nádherní modrožlutí, kteří byli hlavně nádherně kreslení. Jednu samici jsem si v chovu ponechal a zajimavostí bylo, že dávala nejen výborně kreslené mladé, ale i ve velmi „tvrdé barvě“, takže mi v chovu hodně pomohla. Modrožluté jsem později rozdal do chovů př. Vítů a př. Luxemburka. Dnes se tomuto rázu věnuje i př. Vokolková, která jako jedna z mála vystavuje tento krásný ráz i na větších výstavách a díku tomu ho i více propaguje. Což je jedině dobře. 
Jaké králíky v chovu preferujete?
Mám rád králíky menšího vzrůstu kolem 3,5 kilo, s kratším, dobře zavalitým tělem a silným uchem. Předností je i sytý odstín barvy. Preferuji hlavně typ Českého strakáče, který se nám bohužel dost vytrácí ve všech rázech. Dokonce i u černých není situace taková, jakou bychom si přáli. Je to možná i tím že jsme si přáli u králíků zvednout váhu ke 4 kilogramům. Takový králík je poté delší, ale nevytváří takový typ jako králík váhy kolem 3,5 kilogramu. Němečtí králíci nám v tom taktéž moc nepomohli. Zlepšili jsme srst a zádě, ale typ a hlavy jsme mírně zhoršili. Hlavním rozdílem mezi tříbarevným a českým strakáčem černožlutým je hmotnost. Tříbarevný strakáč má 3,70-4,50 kilogramu, kdežto Čsčž má 3,40-4 kg. Proto když chce člověk koupit králíka v zahraničí musí vybírat králíky, kteří jsou menšího vzrůstu a zavalitějšího těla.
Důležité je také říci, že ČSčž dospívá a nejlepší vzhled má v jednom roce stáří.
Jak vnímáte současnou chovatelskou základnu u ČSčž?
Chovatelů ČSčž není mnoho, ale je to stále třetí nejvíce chovaný ráz v klubu Českého strakáče, což mě velmi těší. Tento ráz co se týče výběru a chovu není snadný a na úspěch musí čekat člověk velmi dlouho, když se ale úspěch dostaví je to pro chovatele zadostiučinění.
Co se týče chovatelů je velká škoda, že ČSčž zrušil př. Caha, neboť pro ČSčž co se týče přílivu nové krve a celkové zvednutí kvality králíků mnoho udělal. Mezi stálice v chovu černožlutých,  patří ale Jirka Svítil z Moravy, který patří dlouhá léta ke špičce jak v klubu tak i na celostatní scéně. Z ostatních chovatelů můžeme jmenovat např. př. Dariuse, Luxemburka, Tučka, Mareše a Hanische.
Jak probíhá vaše chovná sezóna v chovu ČSčž?
Chovné samice připouštím dvakrát do roka a to vždy v měsíci listopadu a v měsíci březnu.
Po porodu vrh zredukuji maximálně na 4 mladé ve vrhu, protože mláďata v tomto počtu nejlépe prospívají. Co se týče krmení, krmím ještě tzv. postaru-seno, ječmen, trocha granulí a voda. Od května do podzimu krmím zeleným krmením a v zimě přidávám krmnou řepu.
V chovu stabilně držím 4 samce a 10 samic. Z tohoto počtu ročně odchovám cca 80 mladých a z tohoto počtu vyberu max. 10-20 králíků na výstavy. 

Michael Stehno - text i foto