Na letošní Speciální výstavě v Brně bylo k vidění 130 českých strakáčů v devíti barevných rázech. Zastoupení barevných rázů bylo následující : 63 ks černých, 32 modrých, 10 havanovitých, 6 žlutých, 1 duryňský, 3 divocí, 2 železití, 4 izabelovití, 1 duryňský a 8 černožlutých. Z našeho klubu se zúčastnilo 18 členů což je docela malá účast - klub čítá více než 80 členů.

Co nás naopak potěšilo byla účast slovenských kolegů – 4 členové slovenského klubu vystavilo celkem 11 ks strakáčů. Celou výstavu doplnili 2 nečlenové klubu.

Nejlepšího samce v černé barvě předvedl př. Smetana – 96,5 bodů, nejlepší samici př. Jelínek Josef – 95,5 b, ten zároveň předvedl i nejlepší kolekci – 380 bodů. Čestnou cenu za černého samce 96 b získal př. Mička Miloš.

V modrých strakáčcích dominovali strakáči př. Brulíka , která získal pohár za nejlepší kolekci 380,5 b a zároveň i pohár za nejlepší samičku 95,5b. Čestnou cenu za 3-členou kolekci získal př.Vokolek – 282,5 b.

V havanovitých strakáčcích se líbil sameček př. Kracíka oceněný 95 b a samička př. Vacuľové – 94,5 b.

Pohár za nejlepšího samce získal př. Břečka Jiří na samce ČS du – 96 b. Ve žlutých strakáčích byl nejlépe ohodnocen samec př. Alice Vokolkové – 94 b. Jiří Vacek získal dvě čestné ceny na ČS div – 95,5 b a ČS žel – 95,5 b čímž potvrdil svojí dlouholetou dominanci v těchto dvou barevných rázech.

Jiří Břečka předvedl ještě čtyři strakáče v barvě izabelovité v dobré kvalitě. Je neuvěřitelné, jaké má v těchto dvou barvách ( du + iza )  výsledky šlechtění.

Nejlepší černožluté strakáče předvedl př. Hrstka – získal čestnou cenu za samečka 95,5 b. Pěkný byl i sameček př. Pavla Horinky – 95b.

Zároveň bych chtěl poděkovat všem, kteří obeslali tuto výstavu. Poděkovat je třeba i těm, kteří se podíleli na svozu zvířat a chodu klubového stánku včetně těch, kteří navštívili tuto výstavu.

Zvláštní poděkování bych chtěl věnovat organizátorům výstavy Moravia a celému výstavnímu výboru za perfektní spolupráci a za to, že našemu klubu vycházeli vstříc ve všech našich požadavcích.

Ladislav Vokolek

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Výstava drobného zvířectva Jihomoravského kraje, Moravia 2018, při které proběhla letošní speciálka Klubu chovatelů králíků českých strakáčů, je za námi, a tak mi dovolte, abych se s vámi prostřednictvím následujících řádků podělil o své poznatky a dojmy.

Samotná výstava byla umístěna v prostorách pavilonu B brněnského výstaviště a probíhala o víkendu 8. - 9. 12., posuzování zvířat se uskutečnilo o den dříve, v pátek 7.12.2018. Návštěvníci museli ocenit velkorysé prostory pavilonu B, mezi klecemi byl dostatek místa k nerušenému procházení a obdivování vystavených zvířat. Organizátoři pamatovali i na estetiku celé výstavy, kterou doplnili několika voliérami s ukázkovou expozicí selského dvora, rybníčku s vodní drůbeží, klece byly vkusně doplněny výzdobou z jehličnatých větví.

Nyní již k samotné speciální klubové výstavě ČS. Chovatelé ČS na tuto výstavu přihlásili na 143 českých strakáčů. Dodáno jich bylo o několik méně, i tak se ale jedná o pěknou prezentaci plemene. Potěšitelné je také to, že bylo zastoupeno hned 9 z celkově 11 uznaných barevných rázů. Chyběli pouze králíci rázu modrožlutého a činčilového. Nebudu detailně hodnotit, jak který vystavovatel dopadl, přehled pohárů a čestných cen zpracoval ve svém článku přítel Vokolek. Speciálku budu hodnotit na základě vlastních pocitů tak, jak na mě působila.

Nejvíce bylo zastoupeno strakáčů v černém barevném rázu. Bylo jich k sedmdesáti. Mezi vystavenými králíky byla k vidění vedle průměrných i mnohá nadprůměrná zvířata. Vysoké bodové hodnocení (95,0 – 96,5b) obdrželo hned 12 strakáčů, mezi nimi i králíci s plným 20 bodovým ziskem v pozici typ. Přesto mezi nimi nebylo zvíře, které by mne již na první pohled zaujalo tak, jako vloni vítězný samec přítele Pražana v Lysé nad Labem.

Modrých strakáčů bylo přes třicet, opět pěkné číslo. Nejkvalitnější kolekce vystavili přátelé Brulík a Vokolek. Co mě však potěšilo nejvíc, byl zájem o modré strakáče. U klecí byl cítit „hlad“, mnozí návštěvníci chtěli modré strakáče koupit. Nešlo jen o zájemce z České republiky, ale i ze Slovenska. Bohužel mezi vystavenými králíky nebylo nabídnuto dostatečné množství kvalitních modrých strakáčů k prodeji. Tím bych chtěl na chovatele (nejen) modrých apelovat a poprosit je, aby se o své odchovy ve větší míře podělili nejen mezi sebou, ale i s novými zájemci o chov. Je to jedinečná příležitost, jak naše „modráky“ opět posunout o stupínek výš. Vydělá na tom jenom český strakáč.

ČS havanovitých bylo předvedeno deset. V celku slušná zvířata, kterým by ale slušel výraznější typ. Tomuto atraktivnímu barevnému rázu by prospěl i příliv alespoň dvou, tří nových chovatelů, specialistů, kteří by mohli navázat spolupráci při dalším prošlechťování havanovitých strakáčů.

Ukázku jednoho durynského (madagaskarového) a čtyř želvovinových (isabelových) strakáčů prezentoval přítel Břečka. Přátelé, klobouk dolů před tím, co se Jirkovi povedlo! V podmínkách, kdy prakticky není kde brát nepříbuzná zvířata a novou krev je třeba obstarávat pomocí regeneračního křížení, je chov těchto barevných rázů velmi nesnadnou záležitostí. O to větší úspěch je pohár pro nejlepšího samce v jinobarevných rázech, který madagaskarově zbarvený samec obdržel. Pro to, aby tyto dva barevné rázy nebyly pouze milým zpestřením výstav, ale našly své trvalé umístění mezi paletou barevných rázů ČS, by bylo třeba ještě dalších chovatelů, kteří by se těmto barvám věnovali. Optimismus do budoucna tak dodává alespoň fakt, že Jirka patří věkem mezi mladší členy našeho klubu.

Obdobné platí pro tři vystavené české strakáče divoce zbarvené a dva železité. I přes toto symbolické zastoupení získal přítel Vacek po jedné čestné ceně na každý barevný ráz. Tyto dva barevné rázy, které lze chovat společně, dlouhodobě prošlechťují pouze dva chovatelé. Každý další „zapálený blázen“ do party by se hodil.

Je potěšitelné, že dříve nevystavovaní žlutí strakáči se v posledních letech těší rostoucí oblibě. Z přihlášených deseti zvířat od tří chovatelů bylo sice dodáno „jen“ 6 kusů, ale i tento počet potěšil. V klubu je hned několik chovatelů, kteří se žlutým strakáčům věnují, což dává velkou naději v to, že se žlutí strakáči budou nejen na speciálních výstavách, ale i expozicích objevovat pravidelně.

Černožlutých strakáčů, kteří výčet barevných rázů uzavírají, bylo vystavenou pouze 8. Pěknou kolekci předvedl přítel Horinka, hezkého samečka vystavil přítel Hrstka. Černožlutých bývalo na klubových výstavách vidět více, věřím se již na přístí speciálce dočkáme jejich výraznějšího zastoupení.

Potud hodnocení samotných králíků napříč barevnými rázy. Krátce bych se zastavil u přidělených pohárů a čestných cen. Podle informací dostupných v katalogu bylo 116 přihlášených kusů letošního ročníku, 25 strakáčů patřilo ke k ročníkům 2017 a starším. Toto je poměr téměř 4,5:1 ve prospěch letošních zvířat. S tímto poměrem ale nekoresponduje rozdělení pohárů a čestných cen, které naopak vyznívají ve prospěch zvířat starších ročníků. On takový rok či dva starý, plně vyspělý samec, často upoutá víc, než vedle stojící osmiměsíční mladý dospělák. A to i přes to, že ten zmíněný mladý dospělák je o něco lepší, než byl ve stejném věku ten starší kus. Stálo by tedy za úvahu i při udílení cen rozlišovat kategorie mladých a starších zvířat.

Vyzdvihnout bych chtěl dále zázemí výstavy, respektive podmínky, kterých se našemu klubu pro uspořádání speciálky dostalo. Nerad při takto velké akci děkuji jmenovitě. Hrozí že opomenu někoho, kdo nebyl na první pohled vidět, přesto že odvedl velké penzum práce. I tak bych chtěl poděkovat paní Malé a přátelům Svítilovi a Cáskovi, díky kterým měli strakáčkáři v prostorách brněnského výstaviště domácí prostředí nejen v podobě prostorného a dobře umístěného stánku, ale i v zázemí výstaviště bylo při vyřizování administrativních záležitostí na koho se obrátit. Samotný stánek dával prostor nejen k příjemnému posezení s přáteli a hosty. Byl také výborným místem k propagaci činnosti klubu a českého strakáče směrem k chovatelské veřejnosti. Je důležité, aby klub kvalitně prezentoval svojí činnost a české strakáče právě na takovýchto velkých výstavách, na které zavítá nějvětší část chovatelské veřejnosti.

Zušlechťování genofondu ČS je jednou z hlavních úloh klubu. Spolupráce při výměně kvalitního chovného materiálu mezi členy by měla být samozřejmostí. Jak jsem se již zmínil při hodnocení modrého rázu, o české strakáče je zájem. Važme si toho. V dnešní době, kdy chovatelů ubývá a mladí se nehrnou, je to malý zázrak. I to svědčí o jedinečné kráse českého strakáče. Počet prodejných zvířat často nedokáže uspokojit poptávku. I na toto by měli chovatelé pamatovat a v rámci možností nabídnout část vystavených zvířat k prodeji. Jak jsem se v Brně přesvědčil, možnost zakoupit vhodná zvířata do chovu, je v očích nejednoho chovatele známkou otevřenosti a dobrého fungování našeho klubu.

Závěrem mi dovolte vyslovit přání, aby vám všem chov strakáčů přinášel radost i v dalším roce. A radost, jak známo, je tím věší, čím víc jí můžeme sdílet s podobnými nadšenci, jako jsme my sami. Budu se těšit na viděnou při některé ze strakáčkářských akcí v roce 2019, přátelé.

Lukáš Záhlava