V úvodu musím podotknout, že v nadpise uvádím Těrchová, ale přesná lokalita konání výstavy se nazývá Belá – Nižné Kamence a nalézá se asi 4km od Těrchové. Právě v krásném prostředí zdejšího autokempu se konala tradiční speciální výstava Slovenského klubu Německých obrovitých strakáčů a Českých strakáčů.

Ač vzdálenost, kterou jsem musel absolvovat – 480 km není zrovna malá,  tak mě to nemůže odradit, abych tuto akci nenavštívil z mnoha důvodů. Jako první je množství kamarádů, kteří mají v srdci stejnou lásku – lásku ke strakáčům. O krásném prostředí v okolí jsem se již zmínil.

Další z důvodů je ten, že se na jeden víkend sejde mnoho členů ze Slovenského klubu a víkend stráví společně i se svými zvířaty. To nám v našem Českém klubu trochu chybí – sejít se nejen na chvilku při výstavách, ale měli bychom si na sebe udělat čas a strávit ho podobně jako naši Slovenští přátelé.

Po postavení klecí ve čtvrtek a zaklecování zvířat v pátek ráno proběhlo posuzování bez přítomnosti chovatelů.

Do prostoru pro posuzování nemohl celou dobu posuzování nikdo mimo posuzovatelů, zapisovatelů a nosičů zvířat. Posuzování se protáhlo do pozdních odpoledních hodin a tak jsme se chvíli poté všichni přesunuli autobusem do kulturního domu, kde již byla nachystána slavnostní večeře a pohoštění ( ani tam nám nechyběl strakáč – tentokrát v podobě cukrátek )

včetně kulturního programu  - vystoupení místní folklorní skupiny.

Po folklórním vystoupení následovalo vyhodnocení výstavy a předání pohárů za nejlépe oceněná zvířata.

Kolem deváté večer jsme se vrátili do kempu a následovala volná zábava. Z klubovny ke klecím to bylo pár kroků a tak se stalo, že mnozí ještě hodinu po půlnoci klábosili u klecí.

Celkem bylo vystaveno 279 ks strakáčů ve třech velikostech. Německých strakáčů bylo vstaveno 221 ve třech barevných rázech – černý, modrý a havanovitý. Českých strakáčů bylo vystaveno 54 ks ve čtyřech barevných rázech – černý, modrý, havanovitý a žlutý. Expozici doplnili 4ks zakrslých strakáčů v barvě černé a havanovité přítele Andrlíka.

Za český klub vystavovali tito chovatelé : př.Hovorka – 4 ks ČSč, př.Vokolek – 4 ks ČSm a př.Vokolková – 2ks ČSž.

Na závěr bych chtěl podotknout, že občas nabývám dojmu, že se příliš moc obracíme směrem na západ a na východ od České republiky jako bychom zapomínali. S tím samozřejmě nemusíte souhlasit, je to jen můj pocit a každý má právo na svůj názor.

Ladislav Vokolek